TyfloCentrum Brno

Byla jsem jako vy. Skoro každý má nějakou zdravotní potíž. Ty moje mi nezabránily vystudovat vysokou školu a 20 let pracovat na plný úvazek jako novinářka. A i po zhoršení stavu a snížení úvazku jsem byla plně aktivní a platila vysoké daně. Vždy jsem byla samostatná. Nikdy jsem si nemyslela, že se stanu závislou na ostatních. Kvůli svým dvěma smyslovým hendikepům (jsem prakticky nevidomá s 50% ztrátou sluchu) jsem před 10 lety musela přejít na chráněný pracovní trh, kde jsem zaměstnaná dodnes. Během let mi byl postupně přiznaný nejprve první stupeň příspěvku na péči a v roce 2018 druhý. Bohužel, můj stav se zhoršuje a proto jsem před 4 lety zažádala o zvýšení příspěvku na třetí stupeň. Český stát toho využil a příspěvek snížil na nejnižší stupeň. Už dva soudy rozhodly, že moje situace nebyla správně posouzena, ale ministerští úředníci rozsudky ignorují. Nyní jsem proto podala třetí žalobu. Už 3 roky tak mám na asistenci a svoje další základní potřeby (pomoc s nákupy a péčí o domácnost, dopravu) pár stokorun. Vše zvládám jen díky štědrosti dárců, kteří se zapojili na Doniu do sbírky Osobní asistence pro Marii. Dvacet let jsem byla plnohodnotným daňovým plátcem a i teď přispívám do systému, který nám slibuje podat pomocnou ruku, když jsme v krizi. Teď, když potřebuji, mě systém ignoruje. Stalo se to mně. Může se to stát i vám. #ŽítHandicap

📌V ČR pracuje 308 posudkových lékařů: 252 na okresních správách sociálního zabezpečení, 29 v centrální ČSSZ a 27 na ministerstvu práce. 📌Potřeba by bylo dalších asi 80 pozic, které zůstávají neobsazeny. 📌Na každý lékařský úvazek připadá přibližně 115 posudků měsíčně při celkovém objemu přes 422 600 posudků ročně. 📌Průměrný věk posudkového lékaře je 62 let, přibližně 170 lékařům je mezi 60 a 69 lety a celé stovce je přes 70 let. 📌Vyřizování posudků pro příspěvky na péči nebo na pomůcky trvá v průměru tři měsíce, odvolání pak dalších pět měsíců. 📌Lidé se závažnými zdravotními problémy čekají na rozhodnutí někdy i přes rok. Zdroj: data ze sociálního výboru | Alarm #ŽítHandicap

Přístupnost internetových stránek V roce 2024 posílilo úsilí o zajištění přístupnosti digitálních služeb pro všechny občany, včetně osob se zdravotním postižením. Důležitým posunem je zřízení mezioborové Pracovní skupiny pro přístupnost digitálních služeb pod Radou vlády pro informační společnost s cílem zajištění efektivnějšího naplňování přístupnosti digitálních služeb a posílení dohledových mechanismů pro dodržování zákona. Přístup k digitálním službám je chápán jako jeden z hlavních aspektů realizace základních lidských práv, zejména práva na rovné zacházení, přístup k informacím, komunikace se státem a účast na veřejném životě. Potřeba zvyšovat přístupnost digitálních služeb vyplývá z mezinárodních lidskoprávních standardů, evropského práva, i české legislativy. Například jde o Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením nebo zákon o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací. Tyto standardy však dlouhodobě nejsou důsledně naplňovány a přes posílený dohled pozornost o toto téma řada institucionálních problémů brzdí. Nedostatečná je přístupnost webů pro lidi se zdravotním postižením. Čtyři roky od zavedení zákonné povinnosti je přístupnost stále nenaplňována, o čemž svědčí například analýza společnosti ACTUM Digital. Povinnosti zajistit přístupnost webů veřejné správy stále často nedodržují, což ztěžuje její vymahatelnost. Zákon navíc neukládá soukromým subjektům povinnost zajistit přístupnost svých webů či aplikací v oblastech denně navštěvovaných lidmi. Z povinných subjektů jsou částečně vyňaty vysoké školy, jejichž weby a digitální systémy jsou nadále často nepřístupné.