Tomáš Budník

Často se radí: nebookujte přes Expedia, zavolejte přímo hotelu a dostanete lepší cenu. Jenže právě to může být problém. Nová žaloba tvrdí, že Expedia nutí hotely držet u ní nejnižší cenu. Pokud nabídnou pokoj levněji na vlastním webu, mohou spadnout ve výsledcích vyhledávání. A Expedia si přitom podle žaloby bere provizi 15 až 30 %. Výsledek? Hotel si tu provizi promítne do ceny a pak už ji nemůže jednoduše nabídnout levněji jinde. U programu VIP Access jde žaloba ještě dál: hotely mají mimo Expedia účtovat o 10 až 25 % víc. Takže ani když Expedia nepoužijete, její provize může být pořád schovaná v ceně vašeho pokoje. To už je docela jiná definice „nejlepší ceny“. thebignewsletter.com/p/how-e…

150 minut svižnějšího pohybu týdně. Nebo 75 minut intenzivního. K tomu dvakrát týdně něco na svaly. To je základ, který doporučuje CDC dospělým. Těch 150 minut jsou dvě a půl hodiny z 168 hodin celého týdne. A nemusí to být v kuse ani v posilovně. Počítá se třeba svižná chůze, kolo, práce na zahradě nebo běh. Docela uklidňující je i druhá část doporučení: když těch 150 minut nedáte, pořád má smysl dělat něco. Takže žádné „když nemám hodinu na trénink, nemá cenu začínat“. Má. qz.com/how-much-exercise-adu…

Stačilo otevřít sdílený odkaz na ChatGPT. V první verzi útoku ještě kliknout na Preview, v pozdější už ani to ne. Útočník pak mohl v přihlášené relaci číst i soukromé konverzace, které s ním nikdo nesdílel. Chyba už je opravená. Je to další připomínka nepříjemného pravidla Internetu: cokoli někam uložíte, musíte počítat s tím, že se k tomu jednou může dostat někdo jiný. Heslo může uniknout. Cloud může mít chybu. Odkaz může udělat něco, co dělat nemá. A občas k tomu opravdu nemusíte udělat skoro nic. thehackernews.com/2026/10/a-…

Z více než 40 tisíc AI firem vybral CB Insights stovku těch nejslibnějších. A docela mě baví, kde dnes hledají výhodu. Leo AI se soustředí na strojní inženýrství. Atomic Canyon pracuje s 53 miliony stran amerických jaderných regulačních dokumentů. Salient se zase nacpal tak hluboko do úvěrových a compliance procesů finančních firem, že zatím neztratil jediného zákazníka. Ani jedna z těch firem nemusí postavit lepší základní model než OpenAI, Anthropic nebo Google. Stačí mít něco, co oni nemají: velmi specifická data, znalost konkrétního oboru nebo místo uvnitř firemního procesu, odkud vás zákazník nechce vytrhnout. Tohle bude podle mě pro spoustu AI startupů podstatnější než další desetinka v benchmarku. qz.com/most-promising-ai-sta…

Microsoft teď uživatelům Teams v zásadě říká: chcete slušné video, sdílení obrazovky a synchronizovaný zvuk? Dejte aplikaci dost paměti. Teams pořád stojí na WebView2, tedy webových technologiích zabalených do desktopové aplikace, a u náročnější práce už se jako rozumný základ zmiňuje 16 GB RAM. Do toho Sam Altman čerstvě vysvětluje, že je vlastně škoda mít omezenou světovou zásobu DRAM zavřenou v osobních počítačích, kde se většinu času fláká. Podle něj je efektivnější nacpat ji do datacenter a pořádně ji využít tam. Takže Microsoft chce, abychom měli v počítači víc RAM. OpenAI by ji radši viděla v cloudu. Uživatel už si jen musí vybrat, komu ji odevzdá. thewincentral.com/microsoft-…

Meta je pořád mašina na peníze. Ve třetím čtvrtletí jí tržby rostly o 26 % a reklamní byznys skoro stejně. seekingalpha.com/news/466191… Jenže letos chce utratit 135 až 145 miliard dolarů hlavně za datacentra, čipy a další AI infrastrukturu. Jen za poslední čtvrtletí to bylo skoro 35 miliard a volné cash flow skončilo 2,1 miliardy v minusu. Proto S&P změnila výhled ratingu Mety na negativní. Ne proto, že by Facebook nebo Instagram přestaly vydělávat. Problém je rychlost, s jakou Meta ty peníze zase posílá do AI, a zatím není jasné, kdy se tyhle investice začnou vracet. Takže ano, Meta tiskne peníze. Jen Zuckerberg našel způsob, jak je utrácet ještě rychleji.

Před pár lety byl ideální startup skoro šablona: technický spoluzakladatel, obchodní spoluzakladatel, pár lidí do týmu a rychle nabírat. AI tu šablonu dost rozbíjí. Najednou může první verzi produktu postavit jeden člověk. Nebo lékař, makléř či učitel, který umí perfektně popsat problém, ale nikdy neprogramoval. Nebo tvůrce s publikem, který si dřív musel najít technického partnera. Pořád ale zůstává prodej, nábor, úsudek, práce se zákazníky a schopnost vydržet, když první verze nefunguje. Spíš než nový „ideální typ zakladatele“ tak možná konečně vzniká víc různých cest, jak firmu vůbec začít. PS: Nedávno jsem četl statistiku, že většina zakladatelů startupů nikdy nevydělá ani dolar (USA statistika), i když nezkrachují, ale někdo je koupí nebo jdou dělat IPO. Jen 1% zakladatelů shráblo cca 80% veškerých výnosů z prodeje. Podle mne se změní i tohle. a16z.news/p/new-founder-arch…

Kvantový počítač, který by dokázal prolomit dnešní běžné šifrování, ještě nemáme. NIST přesto vydal konkrétní plán přechodu na postkvantovou kryptografii. cybersecuritynews.com/nist-p… Data se totiž dají ukrást dnes a rozšifrovat později. U informací, které mají zůstat tajné deset nebo dvacet let, tedy není moc na co čekat. Americká federální správa má nejcitlivější systémy převést na postkvantové zabezpečení klíčů do roku 2030 a podpisy do roku 2031. Hlavní termín pro přechod federálních systémů je 2035. Kdo má data s dlouhou životností, bude tohle muset začít řešit dávno předtím, než se objeví kvantový počítač schopný dnešní šifry skutečně lámat.

Očekávání kolem AI, síla Amazonu a technologická elita #newsletter Návrat Tondy Blaníka, řešení přetížené zákaznické podpory, příběh Resistant AI, rizikové zlozvyky za volantem a rozpoznávání generovaných obrázků. lnkd.in/p/ddqwC5xt

Kdo si dnes ještě pamatuje Gopher? Vznikl v roce 1991 a na chvíli vypadal jako jedna z možných podob internetu. Žádné webové stránky, spíš jednoduché menu, texty, adresáře a odkazy. Pak přišel web a Gopher skoro zmizel. Jenže úplně ne. V roce 2026 na něm pořád lidé píšou „phlogy“ a hledají přesně to, co dnešní internet moc nenabízí: klid, jednoduchost a minimum věcí, které se snaží získat vaši pozornost. A trochu mě baví, že podobné prostředí dnes objevují i lidé, kteří u zrodu internetu vůbec nebyli. Kdo si ještě vzpomene na Gopher, Veronica a podobné vykopávky? gopher.muffinlabs.com/sdf.or…

Ještě nedávno se AI obrázek poznal podle šesti prstů a nápisu, který vypadal jako jazyk z jiné planety. Tohle už z velké části zmizelo. Dnes ho často prozradí něco jiného: příliš dokonalé světlo, příliš efektní kompozice, všechno naleštěné, dramatické a „wow“. Docela mě pobavila rada, že chcete-li obrázek, který nevypadá jako AI, pomáhá napsat do promptu třeba „slightly bland“. Trochu obyčejný. Technické chyby mizí. Vkus se automatizuje podstatně hůř. danielball.com/notes/ai_imag…

Za volantem máme spoustu drobných zlozvyků, které už skoro nevnímáme. Něco přenastavit, někam se podívat, na chvíli řešit něco jiného než silnici. Právě podobné „drobnosti“ mají podle České asociace pojišťoven na svědomí až stovky úmrtí ročně. Vít Klusák o tom natočil film Jediná vteřina. Ten název sedí možná až nepříjemně dobře. Většinu času se totiž nestane vůbec nic. A tím si sami dokazujeme, že je to vlastně v pohodě. Až do chvíle, kdy není. forbes.cz/jeden-zlozvyk-a-ko…

Zamyšlení na víkend: Peter Thiel už v roce 2009 napsal, že nevěří, že svoboda a demokracie jsou slučitelné. Curtis Yarvin dlouhodobě rozvíjí představu státu řízeného mnohem autoritativněji. Balaji Srinivasan zase mluví o „network states“, které by mohly jednou konkurovat dnešním státům. Tohle se dlouho dalo odbýt jako podivné teoretizování několika bohatých technologů. Jenže dnes mají lidé kolem těchto myšlenek firmy, platformy, data, obrovské peníze a v některých případech i přímý vliv na politiku. Nejsem si jistý, jestli tomu říkat techno-fascismus, jak to dělá autor textu. Ale rozhodně bych nepřehlížel, že část technologické elity už dávno nepřemýšlí jen o tom, jak změnit software. Přemýšlí i o tom, čím nahradit dnešní stát. thewalrus.ca/billionaire-ner…

.@ResistantAI má dnes 200 lidí, tržby ve stovkách milionů korun a v roce 2027 může překročit miliardu. Z Prahy prodává bankám a pojišťovnám po světě AI, která hledá zfalšované dokumenty a finanční podvody. A s rozmachem generativní AI má paradoxně práce víc. Podvodníci ji používají také. Výplatnice, výpisy nebo celé identity se dnes dají vyrobit podstatně snáz než dřív. Martin Rehák to shrnul pěkně: gangsteři neusínají na vavřínech. Líbí se mi na tom ještě jeden detail. Jejich výhodou nejsou jen modely a data, ale také lidé, kterým se klient dovolá, když automatický systém narazí na něco divného. Docela sympatická česká AI story. AI proti AI a člověk pořád někde u telefonu. cc.cz/ceska-ai-nadeje-miri-k…

Když má firma problém se zákaznickou podporou, první reakce bývá školení. Naučit lidi lépe komunikovat, rychleji odpovídat, víc se usmívat. Jenže pokud jsou ti samí lidé otrávení, přetížení nebo už dávno mentálně pryč, žádné školení to moc nezachrání. Data ukazují, že týmy s vyšším zapojením zaměstnanců mají i spokojenější zákazníky. Dává to smysl. Zákazník většinou nepozná firemní strategii. Pozná člověka na druhé straně. A ten jen těžko předá nadšení, které sám necítí. PS: a funguje to tak i v obchodě, když jsou obchodníci otrávení, nic neprodají. fastcompany.com/91626259/you…

Ono se to řekne: tak z Amazonu odejděte. Jenže pokud přes něj v USA teče zhruba 40 % online retailu, pro spoustu prodejců to není moc reálná volba. A když k základní provizi přidáte skladování, fulfillment a reklamu, může Amazon podle FTC spolknout skoro polovinu ceny. Ještě zajímavější je pravidlo, kvůli kterému může prodejce přijít o Buy Box nebo mít problém, když stejné zboží nabídne levněji jinde. Třeba na vlastním webu. Pak už nejde jen o to, kolik stojí nakupovat na Amazonu. Amazon může nepřímo ovlivňovat ceny i tam, kde zrovna nenakupujete. Síla platformy se pozná právě ve chvíli, kdy už z ní vlastně nejde jednoduše odejít. PS: Ona je to „vlastnost všech velkých tržišť“, když na nich máte založený business model, tak odchod nejde nebo fakt bolí. A to platí třeba i pro tvůrce her a platformy typu Apple. not-ship.com/how-amazon-push…

Někde tam pod tím zaznělo: Vrací se Tonda Blaník. To je, jako kdyby vyjeli Blaničtí rytíři !!! Je to tak. teapaw.org/tondablanik/status/211…

Nechali byste AI řídit firmu? Rychlost přináší ztrátu kontroly #newsletter Dále vás čeká bezpečnostní riziko Telegramu, přehánění AI metrik zaměstnanci, spor o AI jako automatizaci, úbytek osobních setkání, sdílení radostí i marketing Tabasca. lnkd.in/p/drZ7npzh

Jen 5 % amerických pracujících čeká, že AI do roku 2030 zvládne 80 % nebo víc jejich dnešní práce. U lidí z Anthropic je jich přes polovinu. anthropic.com/research/ai-ex… A ještě větší rozdíl: 39 % Američanů věří, že AI do roku 2030 zvládne objev na úrovni Nobelovy ceny. Mezi zaměstnanci Anthropic je to 91 %. Lidé, kteří jsou dnes nejblíž nejpokročilejším modelům, zjevně čekají úplně jiných pár let než zbytek společnosti. Samozřejmě mohou být uvnitř vlastní bubliny. Ale stejně dobře může být v bublině i většina z nás. A pokud mají pravdu aspoň z poloviny, bude rok 2030 pracovně vypadat dost jinak, než si dnes připouštíme. PS: určitě je to hodně závislé na tom, v jaké sociální bublině žijeme. S kým jsme propojeni.. já mám někdy pocit, že LinkedIn je už z poloviny o agentech, platforma X z 80 %, ale to je prostě jen mé vnímání. Učitě 80 % populace nedělá AI videa. Ani 2 %, té české..

Tabasco vzniklo v Louisianě v 60. letech 19. století. Globální značkou se ale nestalo tím, že by někdo našel geniální recept a čekal, až si ho svět všimne. Už v roce 1872 posílala firma obchodníka po restauracích a ústřicových barech, aby lidé omáčku rovnou ochutnali. Později rozdávala malé lahvičky divákům po divadelním představení a v 60. letech je posílala americkým vojákům, kterým zpříjemňovaly vojenské příděly. Dnes se Tabasco prodává ve 195 zemích. Skvělý produkt určitě pomohl. Ale 150 let důsledného strkání lahvičky tam, kde ji někdo mohl opravdu použít, nejspíš ještě víc. weareravenous.com/how-tabasc…