Stát. A pak stát ve státě. Ten druhý nikdo nevolí a přesto má mnohem větší význam a je v zásadě nedotknutelný. U nás je zajímavý v tom, že jeho nemalá část dokázala přečkat i změnu režimu v roce 1989 a turbulence dalších let. Co je nové, je výsledek technologické změny, který tyto struktury silně propojil napříč státy, zeměmi a různými organizacemi. Internacionála se v tomto případě uskutečnila znamenitě. Ale Parkinsonovy zákony anebo Vaculíkovy zákony moci nejsou jediné. Nakonec stejně vítězí jiné zákony, a to zákony Murphyho v čele s tím hlavním: Co se může pokazit, to se pokazí. Ale nebojte. Klid na duši dodá vědomí, že všechno dobré je vždycky k něčemu zlé.

Přijímací zkoušky na střední školy se výrazně zjednoduší. Nároky klesnou především v matematice. Učitelé ale varují, že žákům tak mohou chybět důležité znalosti. Ministerstvo školství změny hájí snahou sjednotit podmínky. Některé základní školy totiž už letos učí podle nového vzdělávacího programu. Ano. Čtěte správně.

Svět bude teď už asi hodně divoké místo.

Zastánci zvyšování poplatků rádi operují s penězi lidí jako s mrtvou konstantou – „vždyť jde jen o konstantních 150 Kč měsíčně (nebo o pár desítek korun navíc), to v rozpočtu nic neznamená“. Jenže koruna v kapse občana podléhá v čase úplně stejné matematice složeného úročení jako koruna ve státním dluhu. Domácnosti nežijí ve vakuu s nulovým úrokem: buď samy splácejí dluh (hypotéku, úvěr), kde jim každá odvedená koruna chybí k umoření jistiny a naskakuje jim na ní úrok, nebo by ji mohly úročit a investovat. Povinný poplatek placený po dobu 40 let není prostý součet konstant, ale exponenciálně narůstající náklad obětované příležitosti. Co naopak tento stávající systém stojí zbytečně je 250 milionů korun na jeho výběr a 25 tisíc exekucí.

matematyka.cz/mandelbrot Vydejte se do vesmiru matematiky. Co dovede takové obyčejné sčítání a násobení, když dostane rytmus ve světě komplexních čísel?

(z + c) na druhou. ​Posunout. Otočit. Zopakovat. ​Stačí nejjednodušší myslitelné pravidlo a komplexní čísla začnou kreslit svět. Řád nepotřebuje složité axiomy – stačí mu rytmus. matematyka.cz/mandelbrot

Spolu ve stanu? Poslední zhasne. A to bude lidové. A to bude top. Jen nevím, co bude s těmi piráty...

Jo. A teplota taky klesla. A slunce brzy pohasne.

V Praze se shromažďují lidé, kteří jsou kvůli poplatkům nyní v péči exekutorů? Ne. Ale těch lidí je zhruba stejně. ...

Proč ti, kteří tak moc chtějí platit poplatky tak moc chtějí k témuž nutit i ty druhé, kteří je platit zase nechtějí?

Zklamal. Jasně. Máme svobodu. Ale kdo si nemyslí to, co já ten je... Doplňte si podle libosti.

Uprostřed emocí se ukazuje shoda napříč celým spektrem NKÚ by mělo kontrolovat hospodaření ČT a ČRo. Skvělé. Jenže to má háček. Protože se to hned tak nestane. Vyžaduje to změnu ústavy a ta je v podstatě nemožná. Deset let snahy je zatím marné. To dřív ty zle odnese čert. A do té doby jejich hospodaření nekontroluje doopravdy z hlediska faktického nikdo. Česká televize a Český rozhlas sice musí zveřejňovat smlouvy na internetu, ale má v zákoně výjimku na ochranu obchodního tajemství v konkurenčním boji. V praxi to znamená, že u nejdražších položek – smluv s externími produkcemi, nákupů vysílacích práv nebo honorářů klíčových tváří atd. – veřejnost nadále vidí jen začerněné obdélníky. Právo poplatníka tedy končí povinností poplatky platit. Audit formální správnosti hospodaření ani kontrola dozorce radou na tom nemění vůbec nic. Požadovat transparentní hospodaření těchto organizací není popření demokracie. Právě naopak.

Belgie byla pozadu. A teď se jim to hodně vyplatí. My máme v tomto smyslu jedinečnou výhodu. Jsme dá se říct pozadu ještě víc. Tím získáváme čas, ne světlé zítřky.

matematyka.cz/penrose dlaždičky. Dvě. A přece vytvoří vzor, který se nikdy přesně neopakuje.

Tak jde čas. 1923 (První republika): Zákon č. 60/1923 Sb. zavádí rozhlasovou koncesi (30 Kč, od roku 1926 pak 10 Kč měsíčně) jako poplatek státu za úřední povolení vlastnit přijímač. 1939–1945 (Protektorát): Nacisté přebírají prvorepublikový výběrčí systém beze změny, zvyšují poplatek na 12 K (1941) a 15 K (1942) a financují z něj říšskou propagandu. 1955 (Stalinismus): Vyhláška č. 86/1954 Ú. l. zavádí od 1. 1. 1955 televizní poplatek 15 Kčs měsíčně okopírováním rozhlasového modelu. 1964 (Socialismus s lidskou tváří): Zákon č. 110/1964 Sb. ruší formální „povolení“ (koncesi) a mění poplatek na povinnou platbu za držení přístroje. 1969 (Normalizace): Zdražení televizního poplatku na 25 Kčs měsíčně (výběr přes SIPO), z něhož občané povinně platí normalizační vysílání. 1991 (Po roce 1989): Zákony o ČT a ČRo mění státní televizi a rozhlas na „veřejnoprávní“. Povinný poplatek z dob socialismu zůstává, jen se mění jeho zdůvodnění na „záruku nezávislosti a demokracie“ (růst z 50 Kč v roce 1991 až na 135 Kč v roce 2008). 2025 (Současnost): Zákon č. 119/2025 Sb. (od 1. 5. 2025) zvyšuje poplatek na 150 Kč (TV) a 55 Kč (rozhlas) a mění ho v de facto daň z internetu a zaměstnanců – domácnosti platí už za samotné vlastnictví smartphonu či PC, firmy pak paušálně podle počtu zaměstnanců.