David Pisa

Na haldě suti v Malešicích, kam se vozí materiál z ražby metra D, ležel kámen velikosti dlaně. Radek Labuťa, sběratel a majitel Triloparku, ho zvedl. Na povrchu se rýsoval otisk něčeho, co vypadalo jako kříženec pavouka a trilobita. Dvoucentimetrový, slepý, s měkkým krunýřem. Vzal ho Lukáši Laiblovi (@lukas_laibl) z Geologického ústavu Akademie věd (@Akademie_ved_CR). Ukázalo se, že jde o zcela nový druh. Pojmenovali ho *Soomaspis labutai*. Žil před 448 miliony let na dně moře, které tehdy pokrývalo území dnešní Prahy. Patří mezi naraoiidy – měkkotělné příbuzné trilobitů. Na rozdíl od nich neměl zvápenatělý krunýř. Měl kulatý „zadeček“ připomínající pavoučí, jen tři trupové články a žádné oči. Povrch pokrývaly drobné jamky. Zachoval se jen díky výjimečným podmínkám – a díky tomu, že Labuťa dokázal na haldě rozeznat i tak nenápadnou fosilii. Jana Bruthansová z Národního muzea (@narodnimuzeum), která ražbu metra D dlouhodobě sleduje, dokázala dohledat přesný původ materiálu. Pochází ze spodních vrstev králodvorského souvrství mezi budoucími stanicemi Pankrác a Olbrachtova. Stáří tedy sedí na katian, závěr ordoviku. Nejbližší známý příbuzný, *Soomaspis splendida*, byl popsán v 90. letech z Jižní Afriky. Žil o pět milionů let později, už po hlavním zalednění. Mezi Prahou a Kapskem tehdy ležely tisíce kilometrů okraje superkontinentu Gondwana. Nález z metra ukazuje, že rod *Soomaspis* obýval jeho okraje dávno předtím, než přišlo první velké vymírání v historii Země – a že to vymírání přežil. Paleontologové dlouho považovali africký druh za místní raritu. Teď je jasné, že naraoiidi byli v ordoviku rozšířenější, než fosilní záznam napovídal. A že tito nenápadní „drsňáci“ přežili drastické klimatické výkyvy pravděpodobně proto, že žili v hlubších, chladnějších a kyslíkem chudších vodách, kam se změny dostaly méně. Měkký krunýř se ve fosilním záznamu objevuje vzácně. Většina podobných zvířat se prostě nerozpadne na nic. Že se zachoval právě tento exemplář, je štěstí i důkaz, jak důležité je sledovat i městské stavby. Praha stojí na prvohorních horninách. Při každé větší ražbě se objevují trilobiti, hlavonožci nebo ostnokožci. Tentokrát ale přišel tvor, který učebnice přepisuje. Fosilie už je v Národním muzeu (@narodnimuzeum). Labuťa ji věnoval do stálé expozice. Rekonstrukci vytvořil Jiří Svoboda. Vědecký popis vyšel v květnu 2026 ve speciálním čísle *Bulletin of Geosciences*. P.s.: pro ty kdo me neznají - hledám zajimave příběhy a snažím se kazdy den sem nejaky dat. Sdílejte, lakuje a hlavně dejte follow ať vím, jestli vás to zajímá a mám v tom pokračovat.